• English
  • Italiano
  • Español
  • Français
  • Čeština
  • Deutsch
  • Suomi
  • Nederlands
  • Ελληνικά
  • עברית
  • Norsk Nynorsk
  • Euskara

Pilotní aplikace

Home/Pilotní aplikace
Pilotní aplikace 2017-12-19T11:44:49+00:00

Pilotní projekt zaměřený na zemědělství

Big data technologie (BDT) představují nové technologické paradigma, které ovlivňuje celou ekonomiku, včetně oblastí jako je zemědělství, kde se tyto technologie implementují v rámci činností precizního zemědělství.
BDT staví na geokódovaných mapách zemědělských polí a monitoringu aktivit farmy v reálném čase za účelem zvýšení efektivnosti využití zdrojů a redukce nejistoty při manažerských rozhodnutích. V rámci precizního zemědělství je zvýšen výnos zejména kvůli přesnému výběru a aplikaci přesných typů a dávek zemědělských vstupů (odrůd plodin, hnojiv, pesticidů, herbicidů, zavlažovací vody). To umožnuje optimální růst plodin.

Evropský systém zemědělství představuje mix malých a větších farem. Aby byl pilotní projekt zaměřený na zemědělství přínosný pro oba tyto typy farem, budou zemědělská data, která budou vstupovat do big data analytického systému, shromaždována na různých úrovních podrobnosti. Podrobnější data jsou vhodná pro oba typy farem, především pak pro ty farmy, které disponují většími finančními zdroji (zpravidla velké farmy) nebo osevními systémy s vysokým čistým výnosem na hektar půdy. Podrobnější data jsou získávána pomocí proximálních senzorů, zatímco data s nižší úrovní detailu budou získávána především pomocí pozorování Země a zahrnují rovněž relevantní informace pro zemědělství získané pomocí technologií dálkového průzkumu a data získaná ze zemědělských strojů.

Data z pozorování Země a podrobná data budou použita v big data analýzách (WP4) k monitorování a vyhodnocování statusu a změn v pilotních projektech zaměřených na zemědělství v tomto projektu napříč Evropskou unií.

Big data analytický systém pak bude poskytovat manažerům pilotních projektů vysoce lokalizované popisné (lepší a pokročilejší způsob nahlížení na operaci), normativní (časová doporučení pro vylepšení operací, například aplikační dávky osiv, hnojiv a jiných zemědělských vstupů) a prediktivní plány (použití aktuálních a historických datových sad k předpovědi budoucích lokalizovaných událostí a návratnosti).

Struktura pilotních projektů zaměřených na zemědělství

  A. Precizní zahradnictví zahrnující víno a olivy
A1. Precizní zemědělství v olivách, ovoci, hroznovém víně a zelenině
A2. Správa Big Data ve skleníkových ekosystémech

  B. Precizní polní hospodářství
B1. Obiloviny a biomasa
B2. Správa strojů a problematika životního prostředí

  C. Dotace a pojištění
C1. Pojištění
C2. CAP podpora

Pilotní projekty zaměřené na rybolov

Podle organizace Food and Agricultural Organization (FAO) světový námořní rybolov expandoval postupně až do produkce 86,4 miliónů tun v roce 1996. Od té doby se však produkce postupně zmenšuje. V roce 2011 byla produkce 82,6 miliónů tun, v roce 2012 pak už jen 79,7 miliónů tun. Podíl odhadovaných rybích populací v rámci biologicky udržitelných úrovní 6 zaznamenal snižující se trend, od 90 procent v roce 1974 až na 71,2 procenta v roce 2011.
Podle Světové banky a FAO jsou rybolovy globálně nevýkonné. Je odhadováno, že produkce by mohla být každý rok zvýšena o 50 miliard dolarů ročně za předpokladu zajištění lepšího řízení a menší kapitalizace rybářského loďstva. To znamená, že pro další růst modré ekonomiky bude nezbytné lepší řizení mořských zdrojů, redukce intenzity rybolovu a zvyšení hodnoty lovených ryb.

Pilotní projekty zaměřené na rybolov se budou soustředit na malé pelagické rybolovy v severním Atlantickém oceánu a lovy tropických tuňáků. Oblast pokrytý pilotními projekty má roční produkci kolem 13 miliónu tun.

Dalšími důležitými faktory, které mají vliv na ekonomiku provozu lodí a životní prostředí, jsou spotřeba paliva, náklady a odstávky spojené s údržbou a poruchami. Tento pilotní projekt vyvine technologie ke zlepšení energetické účinnosti lodí a preventivní údržbě zařízení poskytováním podpory pro provoz jako jsou:

  • Nakládání plavidla (Za účelem redukovat odpor trupu a snížit spotřebu paliva);
  • Plánování cesty podle počasí (Redukovat spotřebu paliva tím, že při plánování trasy budou uvažovány klimatické podmínky);
  • Údržba na základě stavu (Proaktivní údržba založená na senzorech);
  • Optimalizace pořadí, ve kterém jsou zařízení na shromažďování ryb prohlížena;
  • Poskytování informací posádkám a vlastníkům lodí, které jim umožní plánování rybolovu podle nejlepších podmínek společně s nejvhodnějšími metodami a nástroji.

Na druhé straně, pilotní projekt zaměřený na rybolov bude:

  • Demonstrovat, že kombinace dostupných informací z existujících zdrojů, jako jsou hlášení o úlovcích, oceánografická měření, oceánografické simulace, simulace a měření rybích populací, mohou být použité pro zlepšení posuzování rybích populací a jejich distribuci.Část použitých dat bude získána z dálkového průzkumu, zatímco ostatní data budou shromažďována použitím plavidel vybavených vhodnými senzory a komunikačními nástroji.
  • Poskytovat informace pro předpovídání vývoje různých segmentů trhu; zákazník dostane informaci o dopadech produktu rybolovu na životní prostředí, takže může při koupi činit informovaná rozhodnutí.

Struktura pilotních projektů zaměřených na rybolov je ukázána v tabulce níže:

 A: Rybářská plavidla – okamžitá provozní rozhodnutí
A1: Rybolov tuňáků – okamžitá provozní rozhodnutí (AZTI)
A2: Malé pelagické rybolovy – okamžitá provozní rozhodnutí (SINTEF Fishery)

 B: Plánování cest rybářských plavidel a rybolovů
B1: Plánování rybolovů tuňáků (AZTI)
B2: Plánování malých pelagických rybolovů (SINTEF FISHERY)

  C: Udržitelnost rybolovů
C1: Hodnocení pelagických rybích populací (SINTEF FISHERY)
C2: Predikce malého pelagického trhu a sledovatelnost (SINTEF FISHERY)

Pilotní projekty zaměřené na lesnictví

Pilotní projekty zaměřené na lesnictví mají za cíl:

  • Automaticky ze satelitních snímků identifikovat zdraví lesa a různé škody jako sníh, (větrné) bouře, sucha, deště a požáry; produkce map uskutečněných průřezů pro monitorovací účely.
  • Optimalizace lesních zdrojů pomocí detailní charakteristiky stromů použitím nástrojů jako jsou letecké laserové skenování a chytré posouzení stromů, např. které stromy půjdou do pilařských závodů, na výrobu papíru, textílií, biopaliv atd., za účelem vyrovnat nabídku a poptávku.
  • Vyvinout integrované nástroje a nové plány řízení, přičemž při jejich implementaci budou uvažovány produkty, které nejsou ze dřeva a chráněné lokality, zatímco ve stejném čase bude maximalizována produkce dřeva a hospodářský výnos. Toto představuje krok dopředu pro většinu evropských zemí, ve který jsou metody pro správu lesa založeny na “statických” plánech řízení vytvořených v době zasazení.

Struktura pilotních projektů zaměřených na lesnictví

  A. Vícezdrojová a crowdsourcingová data a e-služby
A1. Snadné sdílení dat a síťové sdílení informací
A2. Monitorovací a kontrolní nástroje pro vlastníky lesa

  B. Zdraví lesa / Dálkový průzkum
B1. Kontrola nepůvodních invazivních druhů – epidemie – lesní hospodářství
B2. Posuzování lesních škod pomocí dálkového průzkumu

  C. Služby pro data lesního hospodářství
C1. Webové mapové služby pro rozhodovací procesy na úrovni vlády
C2. Sdílené víceuživatelské prostředí s daty o lese